Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Výzkum a vývoj vědeckých podkladů kvantifikace znečišťování ovzduší v ČR
ENVIROTEC, Praha ; Ústav chemických procesů AV ČR, Praha, oddělení reakcí v plynné fázi, Praha ; Ekotoxa, Opava ; SEVEn, o.p.s., Praha ; Axys Varilab s.r.o., Vrané n/Vlt. ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; TESO Praha, a.s. ; EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Kurfürst, Jiří ; Svoboda, Karel ; Kantor, Čestmír ; Skybová, Marie ; Heppner, Petr ; Kohoutek, Jiří ; Holoubek, Ivan ; Vrubel, Jiří ; Szomolányiová, Jana ; Tichý, Miloš ; Mitera, Jiří ; Machálek, Pavel ; Bureš, Vladimír ; Fara, Milan
Svazek obsahuje závěrečné zprávy k jednotlivým dílčím úkolům: DÚ 01 Výzkum a identifikace zdrojů znečišťování ovzduší těžkými kovy (etapa E01 - Základní podklady o emisních zdrojích těžkých kovů a jejich sledování); Příloha 3 - Návrh metodického pokynu MŽP pro stanovení emisních faktorů; Příloha 2 - Metodický pokyn odboru ochrany ovzduší MŽP ke stanovení persistentních organických látek (POP) ze stacionárních zdrojů znečišťujících ovzduší podle vyhl. MŽP č. 117/1997 Sb. a protokolu o POP k úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší překračujícím hranice států (Aarhus, 24. 6. 1998); Příloha 1 - Návrh metodického pokynu MŽP pro stanovení koncentrací těžkých kovů a persistentních organických polutantů v emisích ze stacionárních zdrojů znečištění ovzduší; DÚ 06 Provedení měření emisí těžkých kovů a persistentních organických polutantů na určených zdrojích; DÚ 05 Emisní bilance respektující stav a vývoj inventarizace emisí v České republice a v zahraničí; DÚ 04 aplikace matematických modelů uznaných na úrovni EHK-OSN pro prognózu emisí a jejich dopadu v reálných podmínkách České republiky; DÚ 03 Výzkum a identifikace zdrojů znečišťování ovzduší oxidy dusíku a příbuznými látkami (Emisní faktory NOx pro testované stacionární a mobilní zdroje emisí; Výzkum a identifikace zdrojů znečišťování emisemi amoniaku a vybraných látek NM VOC; Aplikace matematického modelu CALINE pro stanovení měrné emise NOx a nejvýznamnějších látek VOC z mobilních zdrojů); DÚ 02 Výzkum a identifikace zdrojů znečišťování ovzduší emisemi persistentních organických látek a získání objektivních informací o úrovni znečištění těmito látkami na území České republiky; DÚ 01 Výzkum a identifikace zdrojů znečišťování ovzduší těžkými kovy (Zdroje emisí těžkých kovů na území ČR, metody jejich hodnocení).
Výzkum a vývoj vědeckých podkladů kvantifikace znečišťování ovzduší v ČR: Výzkum a identifikace zdrojů znečišťování ovzduší těžkými kovy
ENVIROTEC, Praha ; Ústav chemických procesů AV ČR, Praha, oddělení reakcí v plynné fázi, Praha ; EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Vokurková, Hana ; Petříková, Jana ; Novák, František ; Pospíchalová, Dana ; Štrancová, Jana ; Kurfürst, Jiří ; Svoboda, Karel ; Fara, Milan
Svazek obsahuje závěrečné zprávy: Etapa E01 - Základní podklady o emisních zdrojích těžkých kovů a jejich sledování II; Etapa E02 - Zdroje emisí těžkých kovů na území ČR, metody jejich hodnocení; Etapa E03 - Analýzy doprovodných vzorků k měření emisí těžkých kovů. Problematika sledování emisí těžkých kovů na úrovni mezinárodních závazků.
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Toxikologicky závažné kovy v emisích a jejich podíl na tvorbě sekundárních částic
EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Fara, Milan
Studie se zabývá vlastnostmi těžkých kovů vzhledem k jejich vstupu do organismů a škodlivým účinkům. Jsou uvedeny vstupy těžkých kovů do životního prostředí, přírodní a antropogenní zdroje emisí těžkých kovů a je diskutována esencialita těžkých kovů. Podrobně jsou uvedeny toxické vlastnosti olova, kadmia, rtuti, arsenu, mědi, chromu, niklu, selenu a zinku, což jsou kovy sledované v emisích a reportované podle mezinárodních dohod. Jsou diskutovány spalovací procesy jako zdroj emisí těžkých kovů a schopnost kovů účastnit se reakcí s jinými částicemi nebo radikály podle fyzikálně chemických vlastností prostředí. Z transformačních procesů těžkých kovů v životním prostředí a v atmosféře zvlášť je zdůrazněn pohyb rtuti, která vykazuje vysokou mobilitu díky své plynné formě. Rámcově jsou uvedeny technické prostředky k omezování emisí těžkých kovů. Jsou diskutovány emise těžkých kovů a tuhých částic ve vybraných aktivitních sektorech a jsou uvedeny emisní faktory. Pozornost je věnována i emisím prachu a sekundární prašnosti, včetně emisí asbestu a umělých minerálních vláken, emisí ze skládek tuhých odpadů a sektoru dopravy.
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Toxikologicky závažné kovy v emisích a jejich podíl na tvorbě sekundárních částic
EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Fara, Milan
Studie je rozdělena do kapitol: Emise těžkých kovů z přírodních a antropogenních zdrojů, Chování těžkých kovů v atmosféře a specifika rtuti, Částice vznikající při spalování biomasy Porovnání emisích koncentrací částic v jednotlivých okresech v letech 2004 a 2005 a Emise tuhých znečišťujících látek a těžkých kovů podle registru REZZO v roce 2004.
Studium vzniku sekundárních částic z plynných prekurzorů a jejich podílu na celkové imisní zátěži: Toxikologicky závažné kovy v emisích a jejich podíl na tvorbě sekundárních částic III
EGÚ Praha Engineering, a.s., Praha ; Fara, Milan
Studie je rozdělena do kapitol: Chrom a jeho environmentální charakteristika, Fyzikálně chemické procesy při odlučování tuhých částic v elektrostatickém poli, Specifické postavení rtuti v bioakumulačním procesu těžkých kovů a její biomonitoring, Porovnání imisních koncentrací částic v jednotlivých okresech v letech 2004 – 2006, Emise tuhých znečišťujících látek a těžkých kovů podle registru REZZO v roce 2005.
Sledování interakcí abiotických složek vodních ekosystémů a rostlin z hlediska jejich kontaminace těžkými kovy: Výzkum vodních ekosystémů v rámci povodí
GEOtest, Brno ; Hillermannová, Michaela
Zpráva obsahuje literární přehled doplněný o zahraniční materiály a rozdělený do částí 1. Sledování interakcí abiotických složek vodních ekosystémů a rostlin z hlediska jejich kontaminace těžkými kovy (sedimenty dna, povrchové vody, podzemní vody, autotrofní organismy - řasy, nárosty, makrofyta, zoobentos a ryby), 2. Kovy v jednotlivých složkách vodních ekosystémů, 3. Fytoremediace a 4. Technologie sanace zemin kontaminovaných těžkými kovy. V rámci řešení se uskutečnily také tři monitorovací cykly. Popis terénního šetření, odběru vzorků a výsledky chemických analýz.
Sledování interakcí abiotických složek vodních ekosystémů a rostlin z hlediska jejich kontaminace těžkými kovy: Výzkum vodních ekosystémů v rámci povodí
GEOtest, Brno ; Kalová, Michaela
Ve zprávě jsou zpracovány první dvě etapy řešení projektu. Byl zpracován literární přehled a vybrány čtyři lokality, kde bude prováděna terénní část projektu. Literární přehled je rozdělen do částí 1. Sledování interakcí abiotických složek vodních ekosystémů a rostlin z hlediska jejich kontaminace těžkými kovy (sedimenty dna, povrchové vody, podzemní vody, autotrofní organismy - řasy, nárosty, makrofyta), 2. Kovy v jednotlivých složkách vodních ekosystémů, 3. Fytoremediace a 4. Technologie sanace zemin kontaminovaných těžkými kovy.
Sledování interakcí abiotických složek vodních ekosystémů a rostlin z hlediska jejich kontaminace těžkými kovy: Výzkum vodních ekosystémů v rámci povodí
GEOtest, Brno ; Hillermannová, Michaela
Zpráva zpracovává všechny získané a dosažené výsledky za celé období řešení projektu 2004-2006. Je zde uveden literární rozdělený do částí 1. Sledování interakcí abiotických složek vodních ekosystémů a rostlin z hlediska jejich kontaminace těžkými kovy (sedimenty dna, povrchové vody, podzemní vody, autotrofní organismy - řasy, nárosty, makrofyta, zoobentos a ryby), 2. Kovy v jednotlivých složkách vodních ekosystémů, 3. Fytoremediace a 4. Technologie sanace zemin kontaminovaných těžkými kovy. Zpráva obsahuje výsledky šesti monitorovacích cyklů realizovaných v letech 2005 a 2006. Jsou uvedeny a slovně zhodnoceny výsledky chemických analýz a závěry k cílům projektu. Jedním z cílů bylo získání poznatků o schopnosti vodních rostlin absorbovat těžké kovy obsažené v sedimentech dna a povrchových vodách a ukládat je ve svých tkáních. Dalším cílem bylo porovnání schopnosti akumulace těžkých kovů jednotlivými skupinami vodních rostlin a určení vhodnosti jejich případného využití ve fytoremediačních postupech.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.